GRATULACE K JUBILEU TUČŇÁKA SRDCAŘE

Dnes slaví narozeniny druhý nejmladší člen Síně slávy Petr Šuda, kterého jsme do týmu Tučňáků získali jako dvacetiletého kloučka. Svoji premiéru absolvoval 16. září 1988 na Kačerově proti Apostrophe ve 3.C lize. Zpočátku hrával na hrotu, kde se prosazoval díky své rychlosti, hned na jaře 1989 se stal ve čtvrté hanspaulské lize se 6 góly naším druhým nejlepším střelcem. Petr měl zkušenosti z velkého fotbalu v mládežnických kategoriích, v pražském Slavoji byl spoluhráčem pozdějšího sparťanského i reprezentačního brankáře Petra Kouby. V sestavě Tučňáků mohl hrát prakticky kdekoli a později jsme ho především kvůli důrazu v osobních soubojích, dobrému čtení hry i prudké střelbě z dálky využívali mnohem více v obraně.

Na pankrácké škváře se stávajícími spoluhráči Petrem Maňasem a Jirkou Hroníkem, na Rudu Černíka a Karla Kapra si bude muset ještě pár let počkat.

Petr se podílel na nejvýznamnějším úspěchu Tučňáků v klasické hanspaulce, když na jaře 1991 přispěl k vítězství ve třetí lize a k postupu do druhé, v níž jsme bojovali tři sezony. V druholigové premiéře proti Slamníku se zasloužil o náš gól a vítězství 1:0. Dva klíčoví hráči té doby Dušan Malý a Jirka Hroník ho vybrousili jako diamant, bez něhož nebylo možné si sestavu Tučňáků vůbec představit. Byl nepostradatelnou součástí tzv. Vyšehradské šestky, která bavila všechny pravidelné i náhodné návštěvníky fotbalového zápolení na citadele.

Na fotce Vyšehradské šestky po 20 letech je nejmladší člen Síně slávy Tučňáků mezi hvězdou týmu Dušanem Malým a nynějším spoluhráčem Mirkem Šoukalem.

V mužstvu vytrval i v horších časech Tučňáků, kdy jsme po odchodu Dušana klesali v hierarchii hanspaulských lig níž a níž. Při Petrových kvalitách nebylo divu, že po něm hned po dovršení potřebného věku sáhl veteránský mančaft.  Od roku 2003 tak hrál první ligu v kategorii hráčů nad 35 let. Napilno měl v letech 2003-5, kdy hrál ještě za béčko veteránů třetí ligu (na podzim 2004 ve 3.A VL se 6 góly druhý nejlepší střelec týmu za sedmigólovým Dušanem) a k tomu šestou hanspaulskou ligu.

Na pankrácké škváře hájil Petr barvy Tučňáků stejně srdnatě jako na mnohem lepších površích.

Odstěhováním z Prahy a přerušením činnosti hanspaulského mužstva po podzimní sezoně 2008 se nad Petrovou kariérou v Tučňácích zdánlivě zavřela voda. Kontakt s ním jsme však nepřerušili, a když v supráckém béčku nazrála situace pro nahrazení dočasné výpomoci kovanými Tučňáky, kteří psali jejich historii, Petr vábení neodolal. Od jara 2016 je tak velkou oporou mužstva, které ve třech ze čtyř sezon patřilo ve druhé superveteránské lize ke špičce, čehož důkazem je druhé, třetí i čtvrté místo. Své výkony ozdobil v minulé sezoně jedním z nejpamětihodnějších gólů v historii Tučňáků na Mikulovce proti Blesku. Petře, všechno nejlepší k narozeninám, hodně zdraví a ještě fůru úspěchů v barvách Tučňáků!

Při loňském Silvestrovském mači Petr v širokém kádru supráckého béčka obohaceného o ostrostřelce prvoligového áčka Vlastu Doležala.