KRONIKA - BITVY IV.

Čtvrtá nejpamátnější bitva v historii Tučňáků se odehrála ve čtvrtém kole první veteránské ligy na podzim 1997. Obhájce titulu Flamengo slavil tři tituly v řadě, ale o čtvrtý už sérii triumfů nenatáhl. Opět u toho bylo kmenové kvarteto Mirek Šoukal, Pavel Malý, Jirka Hroník a Dušan Malý, dále Vráťa Arnošt a Arnošt Barták, ale především Standa Lehocký, jehož příchod do mužstva byl pokropením živou vodou. S ním v sestavě jsme na jaře vyhráli druhou ligu a na podzim útočili dokonce na špici první. Souboj s Flamengem začal lépe pro soupeře, který šel do vedení už ve druhé minutě gólem Martínka. Ve skvělé formě hrající Standa ale v 6. minutě vyrovnal a v 25. minutě dostal Tučňáky do vedení. Po přestávce si vzal slovo suverénně nejlepší střelec soutěže Foubík a trefami ve 38. a 49. minutě strhnul vedení znovu na stranu Flamenga. Tučňáci však v emotivním závěru dokázali srovnat, když v 60. minutě Standa zkompletoval svůj hattrick. Tento nerozhodný výsledek byl naši jedinou bodovou ztrátou, naopak Flamengo už do té doby remizovalo se Zelenou liškou a ještě v posledním kole už bez šance na titul i s Dusupem. Tenhle náš titul byl doslova vydřený, protože z deseti výher jich pět bylo o jediný gól, čtyři o dvě branky a jednou jsme zvítězili třígólovým rozdílem. Triumfovali jsme díky znamenité defenzívě, když jsme v 11 zápasech inkasovali jen 11x a z toho ve čtyřech střetnutích udržel Mirek Šoukal čisté konto.     

    Na fotce po posledním kole se Zelenou liškou chybí Dušan Malý.