KRONIKA - TRAPASY 3.

Během jednoho roku nás potkaly dva dost si podobné trapasy, i když by se měly označit spíše za podrazy, nebo korektní mluvou za dva hodně podobné projevy nekolegiality. Kvůli nim jsme za jeden jediný rok spadli o dvě hanspaulská patra, tedy ze druhé do čtvrté ligy. Ten první se týká podzimu 92 a druhý jara 93. V té druholigové sezoně se o to postaral Luboš Paprčka. Naštvaně odešel z jednoho zápasu na Zelené lišce. Žili jsme v přesvědčení, že se z toho vyspí, ani nám neoznámil, že se rozhodl skončit. A tak jsme ho na následný duel s Müller Thurgau na Zelené lišce čekali. No, nedorazil, takže jsme museli klíčový duel odehrát v pěti. Přes srdnatý odpor jsme prohráli 0:2. Pokud bychom byli v plné sestavě, mohli jsme zvítězit a při rovnosti 8 bodů s Müllerem bychom se díky lepšímu vzájemnému zápasu zachránili. A podobný kousek nám provedl Lubošův nástupce Radek Nosek v jarní sezoně 1993 ve třetí lize. Před posledním kolem jsme byli desátí s 5 body a měli jsme hrát s jedenáctými Devils of Zderaz, co měli 3 body. Nám stačila remíza, soupeř potřeboval vyhrát, aby nás na vzájemný zápas udolal a poslal do čtvrté ligy. Hrozilo však, že nás bude jen pět, ale po předposledním kole se Radek dušoval, že z tábora, kde měl být, dorazí a že se můžeme spolehnout. No, nedorazil. Na Farkáni jsme tak bojovali v pěti, ale přesto jsme o půli vedli 4:2. Ve druhém poločase jsme však už přesilovce neodolali, prohráli 5:8 a sestoupili. Radek dorazil na první kolo podzimní sezony 93, jako by se nechumelilo, a svou neúčast vysvětlil tím, že ho bolely zuby a musel na pohotovost (byla neděle). Nejen v tomto, ale ani v žádném dalším zápase už si za Tučňáky nikdy nezahrál. To Lubošovi dal Jirka po dlouhých 15 letech druhou šanci, když na podzim 2007 znovuzakládal veteránské mužstvo Tučňáků, které Roman Podhorský na jednu sezonu vymazal z hanspaulské mapy.