GRATULUJEME MIRKOVI K ŽIVOTNÍMU JUBILEU

Dnes slaví významné životní jubileum Mirek Šoukal, který si zahrál už premiérové utkání mužstva v hanspaulce, a to v šesté lize 6. dubna 1986 při prohře 2:9 s Chiranou. Tehdy to byl pro tým hrající ještě pod hlavičkou Pofisu (posbíraný z hráčů Kunic, dvou parťáků z Pofisu a Mirka, kterého přivedl spolužák ze základky Jirka Hroník) smolný zápas, protože se Mirek hned v první půli zranil a o přestávce z branky definitivně odstoupil. V pěti jsme už pak debakl neodvrátili. Na třicetileté historii Tučňáků se však Mirek podílel necelou polovinou a o jeho odchodech a příchodech by se dal napsat román. Hned po té premiéře se na více než rok vytratil a teprve po náhodném setkání s Jirkou slovo dalo slovo a zase se vrátil. Jeho druhá etapa už neměla tak epizodní charakter, přesto už od podzimu´88 v týmu nefiguroval, takže přišel o jeden z nejcennějších úspěchů, jímž bylo v březnu ´89 vítězství v Kardově memoriálu, po němž jsme přijali název Tučňáci. O jeho třetí návrat do mužstva se postaral znovu Jirka, když ho povolal na jaře 92 pouhé tři hodiny před výkopem utkání s VŠZ v Suchdole. Protože šlo o zápas druhé ligy, je Mirek vedle Luboše Paprčky a Jirky Hroníka jedním ze tří stále ještě aktivních hráčů, který si za Tučňáky zahrál tak vysokou soutěž. Nastoupil tehdy v útoku, ale po krátkém čase se zabydlel znovu na svém místě v brance. Devadesátá léta byla jeho nejúspěšnější érou mezi Tučňáky, což odstartoval premiérový titul Tučňáků mezi veterány na jaře´93:  

Tučňákům se v té době dařilo i v hanspaulce a Mirek byl od poloviny devadesátých let součástí legendární šestky (MŠ - JH, Petr Šuda - PeH, PaH - Dušan), která v nezapomenutelných mačích na Vyšehradě opakovaně atakovala přední příčky třetí hanspaulské ligy. Paralelně s hanspaulkou nastupoval i za veterány a dnes už se ani nechce věřit, že takřka totožný kádr dokázal absolvovat bez větších následků čtyřboj: páteční odpolední utkání veteránů, hospoda, sobotní ranní fotbal hanspaulky a znovu hospoda. Přitom jsme ještě stihli na podzim´97 získat druhý titul veteránského mistra.

Ze třetího veteránského titulu se Mirek radoval na podzim 2002, kdy už jsme postupně vyklízeli pole pro hráče QPC. Když pak mužstvo přejmenovali, chytal Mirek za jejich mančaft. To proto, že na přelomu tisíciletí se nerozešel v dobrém s těmi nejkovanějšími Tučňáky a na téměř deset let se vytratil z jejich sestav. Zpátky do mužstva mu už počtvrté - zřejmě naposledy - pomohl Jirka Hroník, když ho na podzim 2011 v rozběhnuté sezoně vytáhl z fotbalového vejminku a přivedl do béčka suprů. S ním pak Mirek slavil na podzim 2013 prvenství ve třetí lize a premiéru na jaře 2014 ve druhé lize:

Rok 2014 se mu sice nevydařil, ale nezabalil to. Během zimní přípravy 2015 si znovu řekl o místo brankářské jedničky mužstva a během jara (už znovu ve druhé lize) i rozjetého podzimu se rozchytal ke svým nejlepším superveteránským výkonům. Mirku, ať ti takové výkony vydrží co nejdéle, což ti spolu s pevným zdravím přejí v gratulaci k jubileu tvoji spoluhráči z Tučňáků!