NAROZENINY SLAVÍ TUČŇÁCKÝ "KUČERA"

Tím, kým byl pro československý fotbal Rudolf Kučera, byl pro Tučňáky Ruda Černík. Jejich fotbalové osudy si jsou velice podobné, oba dva nestihli kvůli zranění uplatnit naplno svůj velký fotbalový talent. Přitom ten Rudy Černíka dlouho unikal pozornosti expertů. Až se tehdy dvaadvacetiletý fotbalista při srazu české reprezentace na podzim ´98 osmělil a v aule dnes už neexistujícího hotelu Praha oslovil jednoho ze zakladatelů Tučňáků. Když měl pocit, že ho zcela nepřesvědčil o svém možném přínosu pro elitní hanspaulský tým, vytáhl silný trumf: "Petr Maňas říká, že hraju dobře," odvolal se Ruda na svého redakčního kolegu a zároveň už kmenového hráče Tučňáků. "Tak to bychom to s tebou mohli zkusit," uslyšel odpověď a srdce mu radostí bušilo jako o závod. Hned první zápas za Tučňáky pak ukázal, že tady není proč váhat s nabídkou víceleté smlouvy.

Na fotce je Ruda se svými nejčastějšími spoluhráči Petrem Hartmanem, Petrem Maňasem, Jirkou Hroníkem, Markem Bílkem a v dolní řadě Petrem Šudou, Karlem Kaprem a Pavlem Hartmanem.

Ruda proslul jako hráč s neuvěřitelnou fyzičkou a především rychlostí, pro níž si vysloužil jednu z mnoha přezdívek "sprinter v kopačkách". Mnohem více mu však sedlo označení "hanspaulský Robben", které vystihovalo jeho dravost i přímočarost snoubící se s technickými dovednostmi a razantním zakončením, po němž správci hřišť často museli spravovat dělovkami potrhané sítě. Ruda vyhrál všech deset ročníků ankety Tučňáků Talent roku, ale kromě talentu měl i charakter nezdolného bojovníka, který nikdy žádný zápas nevzdal. Kromě hanspaulky je s jeho jménem spojen jeden z nejlegendárnějších výjezdů Tučňáků na PUPO (Puškvorácký pohár) do Velkých Svatoňovic.

Ruda přišel povzbudit své spoluhráče na hřiště do Kbel.

Zdravotní trable Rudovu aktivní hanspaulskou dráhu výrazně zkrátily, ale i tak se zapsal do historie Tučňáků nesmazatelným písmem. Už ale pilně připravuje své syny Marečka a Pavlíka na fotbalovou dráhu na hanspaulských kolbištích samozřejmě v barvách Tučňáků.

Rudo, všechno nejlepší k narozeninám, a pokud medicína pokročí v léčbě nejsložitějších lidských kloubů, tak tě za čtyři roky moc rádi přivítáme v superveteránském týmu Tučňáků!