V ÚTOKU BYLI MARNÍ. DOZADU SELHALI ÚPLNĚ
25.11.2021 12:00
Čtvrtky byly v končící podzimní sezoně vyhrazeny zápasům ultraveteránů. Pro ty neměl být vzhledem k síle kádru problém uhrát minimálně osm bodů a pohybovat se v klidných prvoligových vodách. Tu však výrazně srazilo, že ani jeden zápas neodehrál Standa Lehocký a že ve dvou zápasech s přímými rivaly v boji o záchranu - s Tropsem (1:1) a Pražačkou (0:1) - chyběl Roman Bäumel. Hru ultraveteránů podobně jako hru supráckého béčka citelně poznamenala chabá defenzíva. Kromě Jirky Kaliby a částečně Romana Podhorského v této herní činnosti všichni ostatní buď tápali, nebo zcela selhávali. A naše útočné trápení výmluvně dokumentují výsledky se třemi nejbližšími soupeři v tabulce - s Oblouky 0:0, s Tropsem 1:1, s Pražačkou 0:1. Jediný gól v těchto třech klíčových zápasech vstřelil ranou ze střední vzdálenosti obránce (!) Roman Podhorský. V ofenzívě jsme TAK byli naprosto marní a bez kvalitních útočných hráčů nemá význam hrát ani tu druhou ligu.
Úterky byly v končící podzimní sezoně vyhrazeny zápasům supráckého béčka. To před týdnem soutěž dohrálo a skončilo sedmé se sedmi body. Za cíl jsme měli páté místo a deset bodů. Nebyl vůbec nedostižný, především při vzpomínce na to, že jsme v předposledním kole prohráli 1:2 s Vibromaxem, který jsme hlavně v prvním poločase jasně přehrávali. A také plichtit 2:2 s Endoprotézou jsme nemuseli. Výsledky ale nakonec tak hrozné nebyly, horší to bylo s hrou. Bez Standy Lehockého, který odehrál jen dva zápasy v úvodu, nám haprovala především defenzíva. Zlepšilo se to až v závěru sezony, kdy se rozehrál Petr Šuda, který naskočil po dlouhé pauze až v polovině podzimu. V ofenzívě jsme více čekali od spolupráce Jirky Šmejce a Jirky Šípa, jejich hra byla ale částečně ovlivněna tím, že jsme většinou neměli na místo druhého záložníka konkurenceschopného hráče. To bylo znát jak při hře dopředu, tak výrazně i při hře dozadu. S hráčem typu Petra Maňase, Jirky Macha či Petra Hartmana bychom přes veškeré potíže s tímto kádrem atakovali medailové příčky.
Více zde: https://tucnacihl.webnode.cz/news/vysledky-lepsi-nez-hra-prvni-pohled-na-becko/
Úterky byly v končící podzimní sezoně vyhrazeny zápasům supráckého béčka. To před týdnem soutěž dohrálo a skončilo sedmé se sedmi body. Za cíl jsme měli páté místo a deset bodů. Nebyl vůbec nedostižný, především při vzpomínce na to, že jsme v předposledním kole prohráli 1:2 s Vibromaxem, který jsme hlavně v prvním poločase jasně přehrávali. A také plichtit 2:2 s Endoprotézou jsme nemuseli. Výsledky ale nakonec tak hrozné nebyly, horší to bylo s hrou. Bez Standy Lehockého, který odehrál jen dva zápasy v úvodu, nám haprovala především defenzíva. Zlepšilo se to až v závěru sezony, kdy se rozehrál Petr Šuda, který naskočil po dlouhé pauze až v polovině podzimu. V ofenzívě jsme více čekali od spolupráce Jirky Šmejce a Jirky Šípa, jejich hra byla ale částečně ovlivněna tím, že jsme většinou neměli na místo druhého záložníka konkurenceschopného hráče. To bylo znát jak při hře dopředu, tak výrazně i při hře dozadu. S hráčem typu Petra Maňase, Jirky Macha či Petra Hartmana bychom přes veškeré potíže s tímto kádrem atakovali medailové příčky.
Více zde: https://tucnacihl.webnode.cz/news/vysledky-lepsi-nez-hra-prvni-pohled-na-becko/
———
Zpět
