VÝSLEDKY BÉČKA LEPŠÍ HRY. I TAK ALE NIC MOC

Úterky byly v končící podzimní sezoně vyhrazeny zápasům supráckého béčka. To před týdnem soutěž dohrálo a skončilo sedmé se sedmi body. Za cíl jsme měli páté místo a deset bodů. Nebyl vůbec nedostižný, především při vzpomínce na to, že jsme v předposledním kole prohráli 1:2 s Vibromaxem, který jsme hlavně v prvním poločase jasně přehrávali. A také plichtit 2:2 s Endoprotézou jsme nemuseli. Výsledky ale nakonec tak hrozné nebyly, horší to bylo s hrou. Bez Standy Lehockého, který odehrál jen dva zápasy v úvodu, nám haprovala především defenzíva. Zlepšilo se to až v závěru sezony, kdy se rozehrál Petr Šuda, který naskočil po dlouhé pauze až v polovině podzimu. V ofenzívě jsme více čekali od spolupráce Jirky Šmejce a Jirky Šípa, jejich hra byla ale částečně ovlivněna tím, že jsme většinou neměli na místo druhého záložníka konkurenceschopného hráče. To bylo znát jak při hře dopředu, tak výrazně i při hře dozadu. S hráčem typu Petra Maňase, Jirky Macha či Petra Hartmana bychom přes veškeré potíže s tímto kádrem atakovali medailové příčky.